Jitrocel dle léčitelky Márie Treben

Jitrocel kopinatý / Plantago lanceolata

Z velkého množství léčivých rostlin jako další vybírám rostlinu, která byla už za dávných dob tak rozšířená jako dnes a už tehdy měla vynikající pověst. Původ německého slova „rich“ se odvozuje od latinského slova rex = král, tedy wegwrich – král cest. Jitrocel byl tedy králem cest a už v dávných dobách rostl pro užitek lidí.

V rukopisu z 11 století se zachovala anglická óda (anglosaská óda), která opěvuje devět rostlin a jitrocel oslovuje takto: a co ty jitroceli, matko rostlin, otevřená k východu, mocná vevnitř, přes tebe hrnkotají vozy, přes tebe jezdí ženy, přes tebe jezdí ženichové, nad tebou odfrkují byčíci. Všem jsi vzdorovala a stavěla jsi se jim na odpor! Tak odporuj i jedu, nákaze a zlu, které přicházejí do země!

Dnes je tomu tak jako kdysi. Zlo přechází zeměmi a my potřebujeme léčivé rostliny jako jitrocel , který vychvaluji ve všech bylinkářích, Abychom tomu zlu vzdorovali. Jeho příbuzný, jitrocel větší / Plantago major/ se za ním nijak neopozdívá a užívá se ve se stejným způsobem.

Oba je možno najít na polních cestách a chodnících, v příkopách a na ladem ležící půdě, prakticky na celém světě.

Jitrocel se na prvním místě používá při všech onemocněních dýchacích orgánů , především při silném nachlazení, zahlenění, kašli, tzv. oslím kašli, plicní astmě, ba dokonce i při tuberkulóze plic.

Švýcarský farář Kunzle, samorostlý přírodní léčitel a znalec velké léčivé síly našich rostlin píše:

„Použít je možno celý jitrocel, t. j. všechny jeho druhy a to kořeny, listy, květy a semena.“ Krev, plíce a žaludek pročišťuje tak, jako žádná jiná bylinka. Proto je potřebný lidem, majícím špatnou krev anebo málo krve, slabé plíce a ledviny, bledý vzhled, kteří dostávají vyrážky a lišeje, kteří pokašlávájí, jsou zachřipnutí /nachlazení /, kteří zůstávají jak se říká chudí jako koza i tady, kdybychom je ponořili do másla.

Postaví na nohy i bídné, podvyživené a jinak neduživé děti, které zaostávají i přes dobrou stravu stát. Já jsem též mnoha lidem pomohla se směsí z jitrocelu a tymiánu /smíchané stejným dílem/ při plicní a bronchiální astmě. Takový čajový nálev je možno vřele doporučit i při onemocnění jater a měchýře. Při bronchytídě, plicní a bronchiální astmě má velkolepé účinky čaj, připravený tímto způsobem : do 1 šálku studené vody přidáme proužek citronu /pokud byl ošetřen postřikem, tak bez kůry/ a 1 vrchovatou lžičku kandovaného cukru /kávovou/. Potom celé přivedeme do varu a necháme 4 až 5 krát vzkypět, odstaví se a až nyní se přidá 1 vrchovatá kávová lžička čajové směsi. Nechá se vyluhovat půl minuty. V těžkých případech se musí připravit čerstvý čaj, 4 až pětkrát za den. Pije se po doušcích tak horký, jak sneseme.

NEJVYŠŠÍ JAKOST KOUPIT ZDE:  https://www.biokado.cz/jitrocel-list-rez-sypany

Ve starých bylinkářů hřích se dočteme, že semeno jitrocele působí proti tvorbě kamínků, užíváme li jej denně 8 gram. Sirup z jitrocele vyčistí krev od všech nečistot a chorobných látek. Správně bychom jej měli používat stále tak, že bereme denně před každým jídlem 1 polévkovou lžíci /děti jen čajovou lžičku/ sirupu. Příprava sirupu viz „způsoby užívání“.

Vesnický lid ví, že jitrocel je už od nepaměti oblíbený léčivý prostředek na ránu.

Na poli se jistý sedlák velmi poranil jakýmsi nástrojem. Na moje překvapení, nasbíral čerstvé listy jitrocele , rozmačkal je a přiložil na ránu. Přesto, že listy nebyly umyté, rána se nezanítila. Rozmačkané čerstvé listy pomáhají při řezných a tržných ranách, při bodnutí vosy, ba i při pokousání psa, jedovatým hadem či zvířetem, v posledních případech jen jako pomoc v nouzi, když není po ruce lékař. V jednom starém bylinkáři se píše: „když ropuchu kousne pavouk, běží k jitroceli, ten jí pomůže“. Čerstvé listy rukama rozmačkané a smíchané s trochou soli a přiložené na krk léčí vole /hrbol/. Jestliže list jitrocele vložíme do botů, odstraníme plyskýře, způsobené chůzí nebo turistikou. Každá sebehorší opuchlina či otok zmizne, když se ošetřuje rozmačkanými listy.

Listy též pomáhají léčit zhoubné onemocnění žláz, přiložíme-li jen na patřičné místo. V tomto případě je však dobré použít čerstvou majoránku v olivovém oleji. Lahvička se naplní majoránkou, zalije se olivovým olejem a nechá se 10 dnů stát na teplém místě. V nutných případech je možné použít i majoránku sušenou. Nemocné žlázy se natřou majoránkovým olejem, na to se položí rozdrcené listy jitrocele a celé se to zaváže ručníkem. Zlepšení se dostaví za krátký čas. Při jedné přednášce v Lnici jsem poukázala na to, že rozdrcené listy jitrocele vyléčí každou ránu i kdyby byla 10 roků stará. Když jsem po 5 měsících znovu přednášela na jednom místě v Lnici, přihlásila se ke slovu 1 žena: „Svého času jsem pochybovala o vašem tvrzení, že listy jitrocele vyléčí každou ránu, i kdyby byla jakkoliv stará. Moje sousedka měla už 17 roků bércové vředy a už dávno nemohla vycházet z domu. Já jsem ji hned na druhý den přinesla listy jitrocele, položila jsem je na její rány podle vašeho návodu. Musím svoje pochybnosti odvolat. Na překvapení nás všech se rána rychle zahojila a za poslední pět měsíců se již víckrát neotevřela“.

Jiný příklad: Těžký válečný invalida s protézou na jedné noze dostal při dlouho trvajících vedrech otevřené rány. Tyto se nevyléčily ani mastmi, ani ozařováním, ani injekcemi. Když si ránu obložil jitrocelem, rychle jsem mu zahojila a mohl opět pokračovat ve své obvyklé práci.

Já sama jsem si jednou pomohla čerstvou šťávu z jitrocele. Před léty my moje roční vnouče, když jsem je nosila na rukou, z ničeho nic kouslo do tváře, nad koutkem úst. Toto ukousnuté místo mne několik dnů velmi bolelo. Bolavé místo jsem občas potřela esencí z jitrocele. Obávala jsem se, že rána může jednoho dne nebezpečně ztvrdnout. Koncem dubna jsem se s manželem zúčastnila na konferenci ve Freistadtu. Náhle jsem ucítila , žena ukousnuté místě mám ztvrdlou uzlinu velikosti hrachu, která vznikla přes noc. Ihned jsem si přinesla z louky hrstku jitrocele, pomačkala jsem je mezi palcem a ukazovákem a tím jsem to místo přes den častěji navlhčila. Večer jsem zatvrdlinu už jen velmi slabě nahmatala, na 2 den na naši velkou radost zmizela úplně. Není to tedy vůbec přehnané, když farář Kneipp ve svých spisech tvrdí, že na každou nemoc roste nějaká bylinka.

Čím víc vnikáním do léčebných metod s léčivými rostlinami, tím větší zázraky prožívám. Velmi mnoho lidí každým rokem umírá na rakovinové nádory za obrovských bolestí přesto, že na vyléčení těchto chorob je možné použít léčivé rostliny. Měli bychom být všichni o mnoho zdravější a mít i větší radost ze života, kdybychom měli více porozumění pro naše léčivé rostliny, které vidíme na každém kroku. V očích nevědomých je to všechno jen plevel, proto se začneme věnovat sbíráním léčivých rostlin a pomalu se zbavíme všech těžkostí.

Tyto moje řádky by měly dát odvahu a útěchu všem starým lidem, kteří mnoho roků trpěli na bércové vředy. I jejich nohy se rychleji zahojí, přiloží-li si na ně listy jitrocele. Věk přitom nehraje vůbec žádnou úlohu. Jsou li přitom ještě silné opuchliny, Tak se nohy koupou ve studeném výluhu pastuší tobolky nebo v odvaru z přesličky. Okraje ran se po koupeli potřou mastí z měsíčku. Vřele doporučuji jitrocel i při trombóze.

Tyto příklady jasně hovoří, na boží lékárnu je možné se spolehnout i tehdy, když se lékaři již pacienta vzdali.

NEJVYŠŠÍ JAKOST KOUPIT ZDE: https://www.biokado.cz/jitrocel-list-rez-sypany

Způsoby užívání:

Čajový nálev: jedna vrchovatá čajová lžička listů na čtvrt litru vody, jen zapařit a krátce vyluhovat.

Čajová směs: jedna vrchovatá čajová lžička směsi jitrocele a tymiánu stejné díly zapařit čtvrt litrem vody.

Obklady z listů: čerstvé listy jitrocele kopinatého nebo většího se umyjí, na desce se válečkem na nudle rozmačkají na kaši a přiloží se tečka

Sirup – 1 způsob: 2 vrchovaté dvojhrstě listů jitrocele se pomelou na masovém mlýnku. Do kaše se přidá trochu vody, 300 gramů cukru a 250 gramů včelího medu. Za stálého míchání se všechno vaří na slabém plameni až vznikne zahuštěná tekutina, horkou ji dáme do sklenic a odložíme do chladničky.

Sirup – 2 způsob: umyté listy se uloží po vrstvách s cukrem do sklenice od okurek a všechno se řádně stlačí. Hmota se usadí. Následující dny se vrstvy doplňují, až je sklenice plná. Sklenice se zaváže dvoj až trojnásobně pergamenem . V zahradě se na chráněném místě vykope jáma a sklenice se vloží do ní. Nad sklenicí se dá dneska, zatíží se kamenem a celé se to zasype zeminou. Deska a kámen mají zůstat viditelné. Za stálé teploty země zkvasí cukr a listina sirup. Po 3 měsících se sklenice vyndá, šťáva se vylisuje ovocným lisem ne přes hadru, převaří se, naplní se do lahviček a dobře uzavře. Kdo nemá možnost použít tento způsob kvašení , ať nechá stát sklenici na slunci nebo na teplém místě, až dokud se sirup naspodu neusadí. I tento sirup se zase dobře převaří.

Zdroj: z knihy ZDRAVÍ Z BOŽÍ LÉKÁRNY, Rady a zkušenosti s léčivými rostlinmi, Mária Treben

Upozornění:

Veškeré účinky jsou uvedeny podle poznatků lidové medicíny předků, nejsou ověřené vědecky a mají pouze čtenářský informativní charakter. Nenahrazují léčbu, veškeré informace jsou založeny na znalostech starobylých praktik s nijak dokázanými a vědou potvrzenými výsledky. Vaše zdravotní onemocnění a použití bylin vždy konzultujte se svým lékařem. V případě jakýchkoliv zdravotních problémů se prosím vždy obracejte na svého lékaře. Neslouží jako lékařské doporučení a nenahrazuje léčbu vašeho lékaře. Použití je na vlastní zodpovědnost.